Co zprvu trpké zdá se...

 
Ale zpět k tomu přání - pár let po sobě jsem přála, ať je nový rok tím nejhezčím ze všech, který jste zatím zažili - a to je krásné přání či představa, mít před sebou ten nejkrásnější rok svého života.  Jenže ono to má jeden háček - někdy nejkrásnější může být to, co  nám tak v tu chvíli vůbec nepřipadá. Jak jste si asi všimli, jsem sama s chlapečkem. Nedávno „hrozilo”, že nás bude víc, že mě už nebude mít jen pro sebe, bude se muset dělit. Ono teda zatím je to pořád otevřené, ale zejména když byl marod, jsem si říkala, ať si užije ty poslední chvilky, kdy je maminka jenom jeho.. a chlapeček je jen „můj" smiley  Teda víte jak to myslím, prostě jak říká syn: my dva jsme jedna velká láska.  Až budeme tři, či dokonce čtyři, tak už budem taky jedna velká láska, to jo, ale už to nikdy nebude stejné, jako teď. Takové blízké, upovídané, dobrodružné, intenzivní.
 
Ale jasně, všechno má svoje pro a proti. Nebo jenom pro? Není to, co se na první pohled jeví negativně, ve finále nakonec jen a jen dobré? Proč? Prostě proto, že to tak mělo být - v nějakém širším rámci. Dny, měsíce a roky strávené „o samotě" - respektive  s chlapečkem, rozhodně dobré jsou, ač to nebylo vždy lehké.
 
 
A to už  se konečně dostávám k tomu přání. 
 
 
Do roku 2016 vám přeji, ať vás potká, co vás potká má. Ať to zvládnete tak, jak to máte zvládnout, ať se radujete, jak se máte radovat. 
 
Přeji pokoru heart
 
 
A čím méně spekulování o životě, tím více času na život samotný!
 
A to minimum myšlenek jak co bude a kdy to bude přeji zejména sobě! :))) Musím se pochválit - jde mi to čím dál tím líp.
 
Zuzana
 
 
 
 
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Top