O technice

Enkaustika -  tak se nazývá technika, jíž jsou dělané obrázky, které si můžete prohlédnout na těchto stránkách. 

Původně se tímto slovem označovala technika, při které se maluje na plátno či dřevěnou desku  horkým včelím voskem s namíchanými pigmenty, případně se na  malbu na závěr nanáší vrstva vosku pro lepší odolnost a trvanlivost.  Dnes se význam slova mírně posouvá , v podstatě jde také o malbu horkým voskem, nicméně v dnešní technické době se k tvoření používá nepřeberné množství nástrojů, jako například enkaustická žehlička, enkaustické pero s nástavci či enkaustická pistole, takže dnes si většina lidí – vyjma malířů a studentů výtvarných oborů - vybaví spíše obrazy a obrázky menších rozměrů a vytvořené pomocí výše  jmenovaných udělátek, než velká portrétní plátna či mytologické výjevy, jenž touto formou tvořili Řekové, Římané či Egypťané již okolo roku 500 př. n. l.

Jak  tvořím obrázky já?

Podkladem budiž křídový papír či papír s křídovou úpravou povrchu  -  na křídovém papíře bývají zpravidla vytištěny nástěnné kalendáře, papír s křídovou úpravou je ten papír, z něhož jsou krabice na dortíky  a chlebíčky a podobné laskominy.

Jako barva se dá použít tzv. enkaustický vosk, který obsahuje mnohem  více včelího vosku, než klasické voskovky. Ty se dají použít také, včelí vosk je stále včelí vosk.  Jen má každý druh materiálu trochu jiné vlastnosti.

 

Za základní nástroj moderní enkaustiky považuji žehličku. Použít se dá buď klasická, nenapařovací žehlička s regulací teploty, nebo přímo enkaustická, která má menší plochu a celkově nižší teploty, než žehlička normální. Dále lze zapojit výše jmenované enkaustické pero, nástavce, pistoli, vyhřívanou plochu... špachtle, škrabadla, houbičky, téměř cokoliv, co doma najdete.)

Pak už stačí jen zapnout  žehličku do elektriky, obrátit ji hřejivou plochou vzhůru jako talíř a nanést na ni barvy. Pěkně barevnou žehličku stačí  přiložit na papír a žehlit a  děj se vůle boží!  Tedy, pokud je člověk schopný nezapojovat příliš vědomí, je to fajn. Pokud není nebo nechce, tak lze do určité míry ovlivnit, co se na papíře objeví a to právě díky naneseným barvám a jejich rozložení  a díky určitým tahům žehličkou.

Já sama preferuji tvoření řekněme nevědomé, je to víc dobrodružnější a sama více cítím jakési propojení  s něčím, co vede mou ruku a vytváří nádherné obrazy. Nicméně taková krajinka či strom vytvořený zcela vědomě, to je také velice koukatelná záležitost! Vlastně v obou případech pak záleží na vnitřním nastavení malujícího a to jak na celkovém vyrovnání, harmonii, naladění a vyladění, jakož i na momentální náladě.  Protože to, co se objeví na papíře, vychází  z nás.  Kromě krásných energetických obrázků občas vyleze i něco ne zrovna pozitivního, tím se dušinka autora může čistit, ale samozřejmě lze vytvářet divočejší obrázky i zcela vědomě.

 Výhodou enkaustiky je, že obrázek můžeme „přežehlovat“ a zkrátka přetvářet, dokud se nám nelíbí. Přiložení horké žehličky samotné či s dalšími barvami mění vzhled během chvilky.  To by se např. při malbě temperou či pastelkami provádělo hůře...  Vyzkoušela i enkaustiku, kde se pracuje především se špachtlí a pistolí, obarvená parafinová směs se nanáší na plochu, na kterou se posléze fouká pistolí. Také to bylo zajímavé, ale jak píši, mé srdce patří žehličceheart

 

Za zakladatele moderní enkaustiky v Evropě je považován Michael  Bossom z Walesu: http://www.michaelbossom.com/

V České republice se enkaustice ze známých lidí asi nejdéle věnuje paní Jana Školaudyová , která pro zájemce o enkaustiku natočila seriál online kurzů.

 

Top